Dia ležela na postely se zavázanou nohou. Shaten seděla vedle ní a přemýšlela.
Dia : Hmmm.... Nemyslíš, že když už tu máme takovou službu, že by jsme jí měly na plno využít a objednat si další pohár?!
Shaten : To vážně musíš myslet v téhle chvíli zrovna na tohle?! No?!
Dia : Promiň. Ale co teď budeme dělat?! Vím, že se na to ptám asi po dvacáté, ale je ti doufám jasné, že tu nebude nějak moc dlouho?!
Shaten : Jo, je mi to jasné. Dneska se vydám ještě omrknout oceán, třeba najdnu nějaký způsob jak příšeru zastavit a získa kámen sebedůvěry.
Dia : Počkej! To půjdu přece s tebou!
Shaten : S touhle nohou?! V žádném případě! Zůstaneš tady a budeš se uzdravovat!
Dia : Nehraj si na nějakého dospěláka...! Půjdu s tebou a tečka!
Shaten : Ne! Zůstaneš tady! Aspoň plně využiješ slouhůů co jsou tady a objednáš si několik pohárů, jak si sama řekla.
Dia : No..... Dobře, ale jen protože já bych ti asi byla k ničemu. Ale budeš opatrná, jasný?!
Shaten : Znáš mě... Nejsem jako ty trdlo, že si na každým rohu říznu!
Dia : Hele! To není vtipný...!
Shaten : Jo... Promiň.
Dia : Ale ještě něco.. Jestli tam fakt chceš jít, tak jedině s tímhle!
Shaten : Co to je?
Dia : Dej si to na ruku. To nás spojí. Jednou jsem to dostala od Ade.
Shaten : No dobře, díky. Já raději půjdu. Ať je to za námi.
Pod oceánem...
Shaten : Tak kdepak tě máme obludo?! Heh?!
Vedle Shaten se začaly míhat stíny. Obluda byla nablízku. Pak ale Shaten zakopla o něco, co by asi nečekala.
Shaten : Co to je?! Ale ne!
Zakopla o hádejte co?! No?! Asi špatně.... O kámen sebedůvěry, který byl z poloviny pokryt krví.
Shaten : Já asi brzo Diu zabyju! Tak ona se řízne o to co celou dobu hledáme! Měla se aspoň ohlédnout.
Dia : Hej! Já tě slyšííííím!! Ozvalo se z přístroje, co měla Shaten na ruce.
Dia : No neříkej mi, že.....
Shaten : Jo říkám! Vždyť ty si se řízla o kámen sebedůvěry! Seš normální? Dám ti radu do života... Když se o něco řízneš do nohy, podívej se o co to bylo!
Za Shaten se stíny začaly míhat čím dál tím víc a rychleji. Obluda byla blíže a blíže.
Shaten : Ale proč se ten kámen neobjevuje na Sirenix Boxu?!
Dia : Třeba si ještě nesplnila zkoušku..
Shaten : Ale to je nespravedlný! Už jsem ho přeci našla..
Dia : Shaten? Co je to tam za zvuky?
Shaten : Já nic neslyším..
Shaten se otočila a stín byl přímo za ní. Jen jedno vykřiknutí uslyšela pak Dia, než přístroj spadl Shaten z ruky a zapadl někam za kameny v oceánu.
Dia : Shaten? Shaten?!!
Shaten pomalu otevřela oči. Po celém těle cítila bolest. Ani nevěděla, kde to právě leží. Byla stále ještě pod oceánem, ale nemohla oči otevřít dokořán. Nebylo divu... Když si všimla, že není v Harmonixu, došlo jí, že jí voda sama ubližuje. Neměla sílu se přeměnit a tak opět upadla do spánku.
Shaten se opět probudila. Viděla jen mlhavě. Stále nebyla v Harmonixu. Voda ji přímo ničila. Místo stínu viděla nablízku nějakého obřího ptáka. Její mlhavý pohled ale nerozluštil, o jakého ptáka jde. Shaten se snažila co nejvíc nabrat sílu, ale šlo jí to jen z těžka.
Shaten : Harmonix! Vykřikla potichu. Lépe už to ani nešlo.
Okažitě se přeměnila. Síla Harmonix jí trochu pomohla na nohy. Jen co se přiblížila k místu, kde seděl obří pták, zmizel - ten pták, samozřejmě. Shaten to ale moc nezvládala a padla na dno znovu do spánku.
Shaten se tentokrát probrala na postely v království Solárie.
Dia : Už je vzhůrůůůůů!!!!
Stella : Výborně! Naše hrdinka už vstala!
Shaten : Eee? O čem to mluvíte?!
Dia : Copak ty si nepamatuješ, jak si přemohla tu příšeru?! Dala si do toho snad všechnu sílu a přemohla si ji. A taky si tím získala nám oběma kámen sebedůvěry!
Shaten : Všechno si pamatuji jen mlhavě. Vzpomínám si, že jsem se musela přeměnit. Něco tam byla, ale pak to zmizelo.
Stella : Hmmm.... Zřejmě mluví o té příšerě!
Shaten : Ne! Bylo to něco jiného!
Na mysli ji ležel obří pták.
Dia : No to je v podstatě úplně jedno! Hlavně, že máme první kámen.
Shaten : Jo, ale...
Stella : Žádné ale! Teď bych vás ráda požádala, aby jste tu zůstaly déle. Celá Solárie mluví o tvém "dobrodružtví", Shaten!
Dia : No.... Já tu zůstanu moc ráda!
Shaten : Moc rády by jsme se tu zdržely, ale budeme tu - jestli tedy dovolíte - do té doby, než se nevydáme na další misi pro druhý kámen.
Stella : Jistě že dovolím! Jen tu zůstaňte.
Dia : Jo a ještě... Věděla si Shaten, že když získáš kámen ty, že se objeví i mě?!
Dia se usmála a zablesko se jí v očích.
Shaten : Ne. Tak to je zajímvý. Ehm....