Naths : A hele kdo se tu ukázal! Vycpávka do pr----!

Maylis : Naths,dávej si bacha. Její síly jsou strašně silné....

Naths : Já vím,ale proč to taky nezkusit,že?

Helen : No já být tebou,tak bych to nezkoušela.

Naths : Naštěstí.... Ty mnou nejsi.

Helen : Pch! A co teda jako uděláš,no?

Naths : Uvidíš. Naths Darkwix!

Helen : A to mě chceš dostat jen takovou malou přeměnou?!

Naths : Maylis! Schovej se! Bylo by to dost zlý,kdyby tě něco dostalo.

Maylis : Jen když mi slíbíš,že se nestane nic tobě. Nevím co bych pak asi dělala!

Naths : Neboj! Zrnko života!

Maylis zalezla za roh ulice.

Helen : Ehm... Černá bariéra. Neumíš nic nepšího?

Naths : Umím! Co třeba tohle... Opak života!!

Helen : Ehm... Nechci se opakovat,ale... Černá bariéra. Stále na tvých útocích nevidím nic silního.

Naths : Hmm... Tak to zkusíme jinak.

Naths už vůbec neútočila. Nic nedělala. Helen neměla co dělat a tak zaútočila ona. Toho ale Naths využila...

Helen : Černočerná tma!

Naths : Odraz!

Helen : Eeee... Černá bar..............

Helen nestihla doříct ani kouzlo,protože její vlastní ji zasáhlo. Padla k zemi a neobtěžovala se vstát.

Helen : Tak co uděláš teď? No...?

Naths : Ehm... Nechci se opakovat,milá Helen,ale... Zrnko života! A co ty teď na to?!

Naths se jí jen posmešně ušklíbla,ale Helen jakoby vládla nejen temnotě,ale i vzduchu, vzlétla. Kouzlo ji minulo a ona poletoval ve vzduchu. Každému kouzlo se vyhnula a Naths už byla marná. Další trik proti ní už jí nenapadal.

Naths : Vzdávám se. Tak co vlastně ty ještě chceš?!

Helen : Jak jednoduché! Chci světlo!

Maylis zalezla ještě víc za roh ulice.

Naths : Á... Slyšela jsem že ti tvůj plán nevyšel. A jak že se ti vůbec to světlo ztratilo?

Helen : Mě se neztratilo. Omámilo mě. Možná jsem to od magického světla měla čekat,ale prostě jsem to nečekala. Srazilo mě na kolena. Viděla jsem jen malý záblesk. Jen jediný paprsek a už jsem padala na kolena. Nevím co by to se mnou udělalo,kdyby se mi to ukazalo celé.

Maylis něco napadlo. Nastavila ruce a vyřekla kouzlo.

Maylis : Utlumené světlo. Pouhý paprsek prosím...

I přes Maylisino prosení se světlo ukázalo skoro celé. Ulice, na které ona sama byla nebyl nikdo jiný než ona. Světlo zařilo,ale nikdo jiný než Maylis ho nespatřil. Maylis to ublížit ani nemohlo - ovládala ho. Lidé,kteří ještě před čtvrt hodinou stáli na náměstí utekli díky kouzlům mezi Helen a Naths,takže světlo také neviděli. Jediný kdo ho ještě spatřil byla helen,která viděla se mihnout za rohem paprsek. Okamžitě spadla na zem a držela se za oči. Než se Naths stačila otočit,světlo zase Maylis odvolala.

Naths : Co se to.......?

Maylis : Není čas na vyprávění! Musíme ji zničit,nebo něco takovýho!

Helen : Ne! Nechte mě prosím být!

Naths : No... Nechce se mi ji ublížit,vypadá vyřízeně už teď.

Maylis : Blbneš?!

Naths : Heh? Hele co se to děje?!

Maylis : Co tím myslíš?

Naths ukázala na pomalu zvedající se vodu z kaluže,která ještě před chvílí před nimi normálně tekla. Nebo spíš stála? Nevím jak to říct.. Když ale Naths dala ukazováček ze směru vodu ke svému boku,voda se okamžitě k ní přitáhla. Naths znejistila. Párkrát mávla rukou a voda šla stále za ní.

Maylis : Páni! Vypadá to jako by si vážně ovládala vodu!

Naths : No konečně!

Maylis : Co "no konečně"?!

Naths : Konečně ovládám vodu! Jeden ze čtyř elementů života!